Matíó 27

Bá nɔ́ Yə́susu ákánana á Bilátɛ busíə́

(Mə́l 15.1-2; Lúk 22.66; 23.1; Yɔh 18.28-32)

1Ɛsɔ́mbalɛ́ siísíə́, bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna na bɛnatákɛ bɛ́ Bɛyútɛnɛ bá ná kɔtákána ɔkɛaka ɔwá bá ɔ́kɔ́nɔ́, bá Yə́susu ɔnɔkɔ. 2Bá ná bɛndɔ iŋgínə́ índíə́ ɔwá bá wɛɛ́ya ɔ́lɔ́kɔ́kɔ, bá ná wɛɛ́ya ɛtá á mɔmanɛna Bilátɛ busíə́.

Yútasɛ a nɔ́ kabɛlɔŋa

(Bɛn 1.18-19)

3Nɔ́yɛ́, ɛnaka Yútasɛ á mɔsɛma wa Yə́susu á yámá ɔwá bá ná ɔ́kɔ́nɔ́ á Yə́susu ɔ ɔwɔ́nɔ, a ná busə́kə ɔ́kɔ́ mɔŋɛ́ŋa; a ná ákáná ɔwá a ká moómo álálɔ́ má bɛcácɔ́ híə́níə́ ɔ bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna na bɛnatákɛ bɛ́ Bɛyútɛnɛ, 4a sɛ́á: «Mɛ lɛa kɔ́átɔ́ bɔkɔasɛ́á mɛ ná bənú mɔndɔ sɛmɛ́na ɔwá a sa bɔbɛ́á kɛa.» Bá ná wɛɛ́ya bɛ́kámɔ́sɔ́ná bá sɛ́á: «Bɔ́áwɔ bɔ́ɛ́yɛ́! Nɔ́yɛ́ lɛ ndɔ bəsú sinə!» 5Nɔ́yɛ́, Yútasɛ a ná tíkə́ a nɔ́ bɛ́táyɛ́ bɛcácɔ́ ə́mbínə ɔ misí ɔ Tɛ́mbɛlɛ, a ná ákana, a ná kábɛlɔŋa. 6Bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna bá ná bɛ́ɛ́yɛ́ bɛcácɔ́ ɛ́ta, bá sɛ́á: «Yɛ́ lɛ bá muɛsɛ ɔ bɛɛ́ta ɔlata ɔ nitə́tə́níə́ bilíkənənə bɛ́ Tɛ́mbɛlɛ bɔkɔasɛ́á, bɛ́ lɛa bɛcácɔ́ bɛ́ manɔ́ŋɔ́.» 7Bá ná ɔ́kɔnɔ, bá ná ɛtɔbɔtɔ́bɔ́ yɛ́ mɔmaa ɔ́ndɔ́ na bɛ́ɛ́yɛ́ bɛcácɔ́, ɛlɔ́áyɛ́ bəkiníə́nú unyəə. 8Ɔ́ ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́ abáka bá yɛ́ɛ́yɛ́ ɛtɔbɔtɔ́bɔ́ ɛ́lɛakɛnɛna bá sɛ́á: «Ɛtɔbɔtɔ́bɔ́ yɛ́ manɔ́ŋɔ́.» 9Nɔ́yɛ́, bɔ́táyɛ́ bɔkɔa bɔ́ ka bíúndúsiniə ɛ́sɛ́á mɔhɛ́nátɔtányɛ́ á Yələ́mia a ná hɔ́kɔ́, a sɛ́á: «Bá ŋɔ mááyɛ́ moómo álálɔ́ má bɛcácɔ́ ɛta; ɔ́ mukunə́ ɔwá bɛndɔ bá Ísilahɛ́lɛ bá ná súmbə́níə́ ɛlɔ́áyɛ́ ɔwɔndɛ́na ɔ ɔwáyɛ́.» 10Bá ná bɛɛ́ta ɔ́ndɛ́ná ɔ ɛtɔbɔtɔ́bɔ́ yɛ́ mɔmaa, ɛ́sɛ́á isə́lúkú a ná mɛaŋɔ́á nɔ́yɛ́ lɛ́na.

Yə́susu á Bilátɛ busíə́

(Mə́l 15.2-15; Lúk 23.2-5, 13-25; Yɔh 18.33-38)

11Bá ná Yə́susu ákánána á Bilátɛ busíə́, a ná Yə́susu batá a sɛ́á: «Aŋɔ́á ɔ́ lɛ́á munəni wa Bɛyútɛnɛ əə́?» Yə́susu a sɛ́á: «Aŋɔ́á ɔ ndɔ nɔ́yɛ́ laa.» 12Nɔ́yɛ́, bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna na bɛnatákɛ bɛ́ Bɛyútɛnɛ bá ná botólíə́ ɔ ɔwáyɛ́ ɔ tɔkɔma ulúmə, mba, a sa bəə́bu bɛ́kámɔsɔna. 13Nɔ́yɛ́, Bilátɛ a sɛ́á: «Ɔ lɛ ndɔ tɔ́ɛ́yɛ́ tɔkɔma tukimə ɔ́kɔ ɔtɔ́á bá ndɔ aŋɔ́á lúmə əə́?» 14Mba, ata umbúínyi a sa fə́miə, ɔ nindínə́ ɔnɛ́á mɔmanɛna a ná ə́lə́mə́nə́ mɔŋɛ́ŋa.

Bá nɔ́ Yə́susu ɔ́nɔ́kɔ

(Mə́l 15.6-15; Lúk 23.13-25; Yɔh 18.39–19.16)

15Ɔ ikúílí yɛ́ ɛŋganda yɛ Básɛ́ka, hiɔŋɔ tɛ́á, mɔmanɛna a ka báá a ndɔ bɛndɔ bá bɔnɔŋɔ mɔndɔ wa ɛbɔka niasɛna ɔmɔtɛ́, wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá bá ná báá bá ndɔ hikiə. 16Mɔndɔ ɔmɔtɛ́ a ka báá ɔ miímə yɛ ɛbɔka, nɛ́áyɛ́á niínyə á Balábasɛ, a úmə́kə ɔ bɛkɔa bɛbɛ́á. 17Ɛnaka Bilátɛ á siəkínə ɔwá bɛndɔ bəkimə bá ná kɔtákána, a ná bəə́bu batá a sɛ́á: «Ɔwanɛ́ nɔ ndɔ siə nɔ sɛ́á mɛ bənú níásɛ́na, á Balábasɛ alɛ́ɛ́, á Yə́susu ɔwá bá ndɔ ɛ́lɛnɛna Mɛ́sia əə́?» 18Ɔ taká, a ka bá a ndɔ manya muɛsɛ muɛsɛ ɔwá bá ná wɛɛ́ya Yə́susu sɛmɛ́ná ɛlɔ́áyɛ́ yə́búə́ ikóyí. 19Ɔ ikúílí ɔyɛ́á Bilátɛ a ná túə́nə ɔ bɛndɔ ɔ ukə́lə́siə, muənyí a ná wɛɛ́ya imbə́nú líákákɛ́na a sɛ́á: «Tɔ́kɔ́lɛ, ɔ lɛ fínə́ ɔ ɛsáká yɛ́ wɛ́ɛ́yɛ́ mɔndɔ wataká; ɔ taká, ɔ bulúə́ bukimə bɔ́ niɔfɛ́nɛ mɛ ná lɛmánáká mɔbɛ́á ɛlɔ́áyɛ́ ayɛ́.» 20Bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna na bɛnatákɛ bɛ́ Bɛyútɛnɛ bá ka bá bá ndɔ ilúkunə yɛ́ bɛndɔ íkíniə ɔwá bá Bilátɛ batá, á bə́əbu Balábasɛ niasɛ́na ɔkɛaka ɔwá a Yə́susu ɔnɔkɔ. 21Mɔmanɛna a ná ɛtambá ɛ́ta, a sɛ́á: «Ətíə́ yɛ báaba bɛndɔ báfandɛ́, ɔwanɛ́ mɛ bənú níásɛ́na əə́?» Bá sɛ́á: «Á Balábasɛ oo!» 22Bilátɛ a ná kɔndá a sɛ́á: «Yatɛ́ mɛ́ Yə́susu kɛáka nə́ə ɔwá bá ndɔ ɛ́lɛnɛna Mɛ́sia əə́?» Bəə́bu bəkimə bá sɛ́á: «Ɔ́mɔ́kɛ́na wɛɛ́ya ɔ ɔmbásá.» 23A ná híánɔ́lɔ́ná a sɛ́á: «Yatɛ́ bɔkɔa bɔbɛ́á a ná kɛ́áka nə́ə əə́?» Mba, bá ná botólíə́ ɔ uyə́mə mɔŋɛ́ŋa bá sɛ́á: «Ɔ́mɔ́kɛ́na wɛɛ́ya ɔ ɔmbásá.» 24Ɛnaka Bilátɛ a yámá ɔwá yáyɛ́á ɛmbataka yɛ́ lɛ ndɔ wɛɛ́ya ɔ́lɔ, bɛndɔ bá undumbú ákakana ɔbánɔ́ ɔ busíə́, a ná mənífə́ báta, a ná makátá bɛ́sɔ́áka ɔ busíə́ bɔ́ bɛndɔ bəkimə, a sɛ́á: «Mɛ lɛ bá na hɛkɔma ɛlɔ́áyɛ́ manɔ́ŋɔ má wɔ́ɔwɔ mɔndɔ, nɔ́yɛ́ yɛ́ ndɔ bənú sinə!» 25Bɛndɔ bəkimə bá sɛ́á: «Tɔ ná lumínə́ ɔwá máyɛ́á manɔ́ŋɔ́ má kɔ́ɛ́na ɔ uwəsú mɔlɔ́á na bə́súə́ baná!» 26Nɔ́yɛ́, Bilátɛ a ná bəə́bú Balábasɛ niasɛ́na; a ná iŋgínə́ índíə́ ɔwá, bá Yə́susu súbə́kə́ na ɛŋɔ́ányɛ́, a ná níása ɔwá bá ká wɛɛ́ya ɔ́mɔ́kɛ́na ɔ ɔmbásá.

Bɔkɔfɔnɛa bá ndɔ Yə́susu ndɛ́sɛ́na

(Mə́l 15.16-20; Lúk 23.11; Yɔh 19.2-3)

27Bɔkɔfɔnɛa bá ná Yə́susu ákánáná ɔ miímə yɛ mɔmanɛna, ilúkunə yikimə yɛ́ ná kɔtálána ɔ ɔwayɛ́ ɛmɛ́ŋɛ́. 28Bá ná wɛɛ́ya lɛŋɔ́náka, bá ná wɛɛ́ya nilókiə nɛnyɔakánɔ́ hákɛ́na. 29Bá ná hitəkə́ nɔ́áká na bɛsɛ́ndɛ́, bá ná wɛɛ́ya háá ɔ mɔlɔ́á, bá ná wɛɛ́ya nɛtɔŋɔ háá ɔ mɔkátá wɔ́ bɛnɔ́mɛ, bá ná yɛ́ɛ́yɛ́ ikúílí kíníə́ ɔ ɔwayɛ́ busíə́, bá ná lúmə́ ɔwáyɛ́ ɔ ɔndɛ́sɛ́na bá sɛ́á: «Tɔ ndɔ aŋɔ́á bíhóliə a munəni wa Bɛyútɛnɛ!» 30Bá wɛɛ́ya túə́kinə na malá, bá wɛɛ́ya súbə́kə ɔ mɔlɔ́á na nɛtɔŋɔ ɔnɛ́á bá ná ɛ́tá ɔ ɔwáyɛ́ mɔkátá. 31Ɛnaka bá hɔ́á ɔ ɔwayɛ́ ɔndɛ́sɛ́na, bá ná wɛɛ́ya nilókiə húlə́kíə́, bá ná wɛɛ́ya bɛ́áyɛ́á bɛlɛŋa hákɛ́na. Əlimə yɛ nɔ́yɛ́, bá ná wɛɛ́ya ákánána ɔkɛaka ɔwá, bá wɛɛ́ya ɔ́mɔ́kɛ́na ɔ ɔmbásá.

Bá nɔ́ Yə́susu ɔ́mɔ́kɛna ɔ ɔmbásá

(Mə́l 15.21-32; Lúk 23.26-43; Yɔh 19.16-24)

32Ikúílí ɔyɛ́á bá ná fámá ɔ bətínə́, bá ná mɔndɔ wa Silɛ́nɛ ɛ́nyánána, nɛ́áyɛ́á niínyə á Símono; bá ná wɛɛ́ya íkíníə́ ɔ ɔmbásá wɔ́ Yə́susu ɔtúána. 33Bá ná káfámá ɔ ɛbɔka ɔyɛ́á bá ndɔ ɛ́lɛnɛna Kɔlɔkɔ́ta, ɔ́ niɔŋɔ́ sɛ́á: «Ɛbɔ́ka yɛ́ hɛbɔmbɔ́.» 34Bá ná wɛɛ́ya bisə́kə́ki bɛ́ məluku índíə́. Ɛnaka á maáta ɔ́kɔ́lɛ́na, a sa hikiə ɔnyáá. 35Bá ná wɛɛ́ya ɔ́mɔ́kɛ́na ɔ ɔmbásá, bá ná bɛ́áyɛ́á bɛlɛŋa súbínə́ ɔ ndɔŋɔ́. 36Əlimə yɛ́ nɔ́yɛ́, bá ná tuənə́kínə ɔ misí ɔ bɛtáta. 37Bá ná hɛkɔma tilə́kə ɔ nɛbámbɔ́ ɔ ɔwayɛ́ mɔlɔ́á ɔmbáŋá ɔhɛ́á hɛ́ ndɔ wɛɛ́ya hɔkɛna, bá sɛ́á «Á Yə́susu wɔ́ɔwɔ, á munəni wa Bɛyútɛnɛ.» 38Nɔ́yɛ́, bá ná bəcəŋə ɔ́mɔ́kɛ́ná báfandɛ́ ɔ ɛmbásá ɔ ɛmɛ́ŋɛ́ yɛ Yə́susu: Wɔ́ɔwɔ ɔ bɛnɔ́mɛ, wə́ní ɔ biəní. 39Batɔ́mbátɔmba bá wɛɛ́ya kɔ́báka bá ndɔ mɔlɔ́á fúkə; 40bá sɛ́á: «Á Ifəyí, ɔwáwɔ́ ɔwá ɔ ndɔ Tɛ́mbɛlɛ kata, ɔ falabaka əlimə yɛ tunó tɔ́lálɔ́, ábá ɔ lɛa Mɔná wa Huɛlɛ́, bínúə́kə́níə́ aŋɔ́á bɛ́múɛ́tɛ́ nə́ə, tukínə ɔ ɔmbásá!» 41Hɔ́ánánátɔ́, bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna, bamanyumbə́ndə́ na bɛnatákɛ bɛ́ Bɛyútɛnɛ bá wɛɛ́ya ndɛ́sákɛna, bá sɛ́á: 42«A ka bənə́bənə́ nuəkəniə, mba, a sa ósó ubínuəniə wɛɛ́ya bɛ́múɛ́tɛ́! A lɛa munəni wa Ísilahɛ́lɛ, á tukínə isíŋáka nə́ə ɔ ɔmbásá mbá tɔ níə́súə́ nɛkɔmba tálɛ́na ɔ ɔwayɛ́! 43A ka nɛ́áyɛ́á nɛkɔmba tálɛ́na á Huɛlɛ́, Ábá a ndɔ wɛɛ́ya hikiə á wɛɛ́ya hutúnə isíŋáka nə́ə, Ɔ taká a ka laa a sɛ́á: “Mɛ lɛa Mɔná wa Huɛlɛ́!”» 44Ata bəcəŋə ɔbá bá ná báá ɔ́mɔ́kɛ́nátɔ́ ɔ ɔmbásá ná wɛɛ́ya, bá wɛɛ́ya kɔ́báka nindínə́ nɛ́mɔtɛ́.

Nyɛmbɛ́ yɛ Yə́susu

(Mə́l 15.33-39; Lúk 23.44-48; Yɔh 1.28-30)

45Ɔ botolokiə ɔ kɔɔsɔ, ibínə́binə yɛ́ ná misí húə́ mikimə ɔkafámáká ɛŋgɛ́ŋɛ́ ɛ́lálɔ́. 46Ɔ wákaka ɔ ɛŋgɛ́ŋɛ́ ɛ́lálɔ́, Yə́susu a ná yə́mə́ nióni nɛŋɛ́ŋa, a sɛ́á: «Ə́líə́, Ə́líə́, lamá sabakataní.» Ɔ́ niɔŋɔ́ sɛ́á: «Á yámɛ́á Huɛlɛ́, á yámɛ́á Huɛlɛ́, ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ ɔ ná mɛaŋɔ́á fəlíə́ əə́?» 47Báyɛ́ bɔ́mɔtɛ́ ɔbá bá ná báá umə́, bá ná wɛɛ́ya ɔkɔ, bá ná yə́mə́níə́ bá sɛ́á: «Ɔ́ wɛɛ́ya wɛ́ɛ́yɛ́ á ndɔ Ə́líə́ ɛ́lɛna!» 48Ɔ umisíúmə́, wɔmɔtɛ́ ɔ uwəbú ətíə́ a ná tɛbálɛ́na, a ná kɔcá ɛtá, a ná yubə́ ɔ bɛnásákɛ bɛ́ məluku, a ná kɛ́má ɔ ɛnjá yɛ nɛtɔŋɔ, a ná Yə́susu ndɛ́ndɛ́nɛ́á ɔkɛaka ɔwá a nyaa. 49Mba bɔ́mɔtɛ́ bá sɛ́á: «Naŋɔ́ tátɛ́la mbá tɔ siəlínə ábá Ə́líə́ a ndɔ nda wɛɛ́ya nuəkə́níə́.» 50Yə́susu a ná manyɔ́ yə́mə nióni nɛŋɛ́ŋa, a ná kátɛ́á. 51Ɔ yɛ́ɛ́yɛ́ ikúílí, nɛbata nɛ́ Tɛ́mbɛlɛ nɛ́ ná salɛ́á bɛsalɛ bɛ́fandɛ́ ɔ botolokiə ɔ mɔlɔ́á ɔkafámáká ɔ matá; misí yɛ́ ná ndandɛ́mála, mɛsálábándá yɛ́ ná sánɛ́sánɛ́á. 52Minyə́ yɛ́ ná kúlúnúə́kə, bəlumininə bəəŋí ɔbá bá ná wə́kúnə, bá ná hɔŋɔ́ákɛ́á, 53Əlimə yɛ nɛhɔŋɔa nɛ́ Yə́susu, bá ná fámáká ɔ minyə́. Bá ná fíə́kínə ɔ Yəlúsalɛma á bətínə́ mɛnaŋanaŋa. Bá ná bínə́kíníə́ ɔ ɔmbana muiŋí wɔ́ bɛndɔ. 54Ɛnaka isə́lúkú yɛ bɔkɔfɔnɛa na bɔsɔ́kɔ́ ɔbá bá ná báá ɔmɔ́tɔ́yɛ́ na wɛɛ́ya ɔ bɛtáta bɛ́ Yə́susu, bá siəkínə́ ɛ́sɛ́á misí yɛ́ ná bínyúkə́lə́ na bɛkɔa bikimə ɔbɛ́á bɛ́ ná bɛ́kɛ́áká nɔ́yɛ́, bɔkɔ́lɔ́ma bɔŋɛ́ŋa bɔ́ ná bəə́bú itíə́, bá ná lúmə́ ɔ ɔndandɛma, bá sɛ́á: «Ɔ taká, wɔ́ɔwɔ mɔndɔ a ka báá Mɔná wa Huɛlɛ́.»

Bá nɔ́ Yə́susu háá ɔ munyə́

(Mə́l 15.40-47; Lúk 23.49-56; Yɔh 19.25, 38-42)

55Bɔ́mɔtɛ́ bəəndú bá ka báá tɛ́nɛ́mákátɔ́ ɔmɔ́tɔ́yɛ́ hata bá ndɔ sinə. Bá ka báá ɔ ilúkunə na Yə́susu ɔ lúmə́kə ɔ Kalɛ́lɛa, bá wɛɛ́ya masɔ́ma kɛakɛna. 56Bátáyɛ́ bəəndú bá ka báá: Malɛ́á á milóní yɛ Makatala, Malɛ́á á inyə́ yɛ Yákɔbɔ na Yɔ́sɛbɛ, na inyə́ yɛ baná bá Sɛbɛtɛ́.

57Ɔ bɛ́táyɛ́ bɛ́kɔlakɔ́lá, mɔmbiaŋɛ wa bətínə́ yɛ́ Alimatíə́, nɛ́áyɛ́á niínyə á Yɔ́sɛbɛ, a ná ndáfama. A ka báá tɔ́na wɔmɔtɛ́ mɔkɔ́nɛna wa Yə́susu. 58Wɛɛ́ya a ná Bilátɛ umimə wɔ́ Yə́susu bata. Bilátɛ a ná iŋgínə́ índíə́ ɔwá bá wɛɛ́ya muítə híə́níníə́. 59Yɔ́sɛbɛ a ná umimə ɛta, a ná ɔ́lɔ́kɔ́kɛ́ná na ɔmbɔ́mɔ́ mɔnaŋanaŋa, 60a ná kə́nyə́ ɔ munyə́ muɔ́sɔ ɔwá a ná tímə́sə́kíə́ ɔ umbíkə nuúmə́. Əlimə yɛ́ nɔ́yɛ́, a ná ilúmə́lúmə́ yɛ́ muɔkɔ híkə́ ɔ nifínínə́ nɛ́ munyə́, a ná ákana. 61Malɛ́á, á milóní yɛ Makatala na yɛ́mɔtɛ́ Malɛ́á, bá ka báá tuənə́tɔ́ ɔmɔ́tɔ́yɛ́, ɔ busíə́ bɔ́ munyə́.

Bɔkɔfɔnɛa bá ndɔ munyə́ táta

62Ɔ ɔyáyáka, ɔ buɔsɛ́ ɔbɔ́á bɔ́ ná ɔ́ŋgɔ́nɔ bɔ́ nɛnánɛna nɛ́ Sábatɛ, bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna na Bɛfalísia bá ná ákáná iŋgində́ á Bilátɛ busíə́, 63bá sɛ́á: «Á Isə́lúkú, tɔ ná bɛ́kɔ́lɔ́mɔ́na ɔwá, ikúílí ɔyɛ́á wɔ́ɔwɔ mɔkanjakanja a ná báá ɔ buɔmɔ́, a ka bá a ndɔ laa a sɛ́á: “Mɛ ŋɔ hɔŋɔa əlimə yɛ mɔɔsɛ́ málálɔ́.” 64Índíə́ iŋgínə́ nə́ə ɔwá bá munyə́ tátáká ɔkafámáká ɔ mátáyɛ́ mɔɔsɛ́ málálɔ́ ɔkɛaka ɔwá, báyɛ́á bɔkɔ́nɛna bá lɛ ndá umimə óbó mbá bá bɛndɔ bá bɔnɔŋɔ túmbə́lə́níə́ bá sɛ́á: “A ná hɔŋɔ́á ɔ ətíə́ yɛ bəwə́nú.” Há yɛ́ɛyɛ ɛkanja yútifəkə yɛ́ ŋɔ báá yɛŋɛ́ŋa yáyɛ́ná ɛkanja yíbúsíə́.» 65Bilátɛ a sɛ́á: «Óo! Nɔ lɛa na batáta. Nɔ́ ákana, nɔ́ munyə́ tátáká ɛ́sɛ́á nɔ ndɔ hikiə.» 66Bá ná ákáná ɔ munyə́ ɔtáta, bá ná muɔkɔ fanjá muɛsɛ muɛsɛ ɔ nifínínə́ nɛ́ munyə́, bá ná bɔkɔfɔnɛa tíkə́ ɔ muítə ɔtáta.

Currently Selected:

Matíó 27: tvu

Highlight

Copy