Matíó 26

Bisə́lúkú bá nɔ́ Yə́susu hɛtɔkɔ hɔ́kɛna

(Mə́l 14.12; Lúk 22.1-2; Yɔh 11.47-49, 53)

1Ɛnaka Yə́susu a báyɛ́á bɔkɔ́nɛna hɔ́á ɔ uwukúniə, a na bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: 2«Nɔ ndɔ manya ɔwá Básɛ́ka yɛ́ nɔ́ tíkə́nə mɔɔsɛ́ máfandɛ́; bá ŋɔ Mɔná wa mɔndɔ fíɔ́tɔ, bá wɛɛ́ya ɔ́mɔ́kɛ́na ɔ ɔmbásá.» 3Ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́, bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna na Bɛnatákɛ bɛ́ ilúkunə bá ná kɔtákána ɔ ɔmbɛ́la wɔ́ Kayífi, á isə́lúkú ɔ mɛŋɛ́ŋa yɛ bətitiəmahánɛna. 4Bá ná ɔ́kɔ́nɔ́ ɔwá, bá ɛŋgɛ́lɛ́ síə́kə bá Yə́susu halɛ́na, bá wɛɛ́ya ɔnɔkɔ. 5Mba, bá sɛ́á: «Tátá ɔ ikúílí yɛ́ ɛŋganda, ɔkɛaka ɔwá undumbú wɔ́ lɛ fínə́ ɔ bɔnɔŋɔ.»

Muəndú a nɔ́ Yə́susu bunumbə olokinə ɔ mɔlɔ́á

(Mə́l 4.3-9; Yɔh 12.1-8)

6Ikúílí ɔyɛ́á Yə́susu a ná bá ɔ Bɛtánia ɔ ɔmbɛ́la wɔ́ Símono á mɔndɔ wa minú, 7wɔmɔtɛ́ muəndú a ná bɛ́nyálɛ́la ɔwayɛ́ ɛmɛ́ŋɛ́ na hikətə ɔ mɔkátá. Hɛ́ ka báá úndúə́tɔ́ na tiísi yɛ bunumbə bɔ́ mukunə́ mɔŋɛ́ŋa. Ikúílí ɔyɛ́á Yə́susu a ná báá ɔ ɔnɛ́á, wɛ́ɛ́yɛ́ muəndú a ná wɛɛ́ya bɔɛ́ta olókínə ɔ mɔlɔ́á. 8Ɛnaka bɔkɔ́nɛna bá siəkínə́ nɔ́yɛ́, bá ná məsə́kə ɔkɔ, bá sɛ́á: «Ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ a ndɔ bɔɛ́ta tɛŋɛnɛna nɔ́yɛ́ əə́? 9Ɔ taká, há bá ka bɔɛ́ta lúə́ mukunə́ mɔŋɛ́ŋa, bá bɛ́táyɛ́ bɛcácɔ́ áfakɛna ɔ tɔsɔ́kánɔ́.» 10Ɛnaka Yə́susu a nɔ́yɛ́ manyá, a sɛ́á: «Nɔ́ wɛɛ́ya níásá yə́ə́bu. A ná mɛaŋɔ́á bɔkɔa buɛsɛ kɛáka. 11Ɔ taká, nɔ lɛa na tɔsɔ́kánɔ́ ɔ uwənú ətíə́ bikúílí bikimə. Mba ɔwámɛ, mɛ lɛ báá ɔ uwənú ətíə́ bikúílí bikimə. 12Wɔ́ɔwɔ muəndú wɔ́ɔwɔ a ná mɛaŋɔ́á ólókínə́ na bunumbə ɔ mɛɛ́lɔ ɛlɔ́áyɛ́ mámɛ́á mənyənə ɔnánɛna. 13Ɔ taká, mɛ ndɔ bə́nú nɔ́yɛ́ lɛna ɔwá, ɔ bɛbɔ́ka ɔbánɔ́ bikimə ɔbɛ́á bá ŋɔ bɛndɔ yɛ́táyɛ́ Imbə́nú Yɛɛsɛ yəmbələkəniə, ɔ misí mikimə, bá ŋɔ bɛndɔ bɔ́táyɛ́ bɔkɔa bíkə́təkiniə tɔ́na ɔbɔ́á wɔ́ɔwɔ muəndú a ná kɛ́áka, bá ŋɔ wɛɛ́ya bɛ́kɔ́lɔmɔkɔna.»

Yútasɛ a nɔ́ Yə́susu fíɔ́tɔ

(Mə́l 14.10-11; Lúk 22.3-6)

14Ɔ yɛ́táyɛ́ ikúílí, wɔmɔtɛ́ wa niómo na báfandɛ́ nɛ́ bɔkɔ́nɛna bá Yə́susu, nɛ́áyɛ́á niínyə á Yútasɛ Isikalióto, a ná ká bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna kɔána; 15a sɛ́á: «Yatɛ́ nɔ ndɔ mɛaŋɔ́á índiəkinə ábá mɛ ná bənú Yə́susu sɛmɛ́na əə́?» Bááyɛ́ bɛndɔ bá ná fanáká moómo álálɔ́ má bɛcácɔ́, bá ná wɛɛ́ya índíə́. 16Ɔ ubotolokiə yɛ́táyɛ́ ikúílí, Yútasɛ a ka bá a ndɔ ikúílí yɛɛsɛ siə ɔyɛ́á a bəə́bu Yə́susu sɛmɛ́na.

Yə́susu a ndɔ Básɛ́ka nɛ́á na báyɛ́á bɔkɔ́nɛna

(Mə́l 14.1-16; Lúk 22.7-13; Yɔh 13.21-30)

17Ɔ buɔsɛ́ bɔ́ busíə́ bɔ́ ɛŋganda yɛ bɛbɛlɛ́tɛ bɛ́ ɛŋaná mətəkí, bɔkɔ́nɛna bá Yə́susu bá ná bɛ́nyálɛ́la ɔ ɔwayɛ́ ɛmɛ́ŋɛ́, bá sɛ́á: «Hə́níə́ ɔ ndɔ hikiə ɔwá tɔ Básɛ́ka tábɔ́náka əə́?» 18A sɛ́á: «Nɔ́ ákana, ábá nɔ ná fínə́ ɔ bətínə́, nɔ́ símbə ɛ́ná, nɔ́ wɛɛ́ya lɛná ɔwá, Muinə́niə a sɛ́á: “Yámɛ́á ikúílí yɛ́ lɛa hoóyi; ɔ ɔwáwɔ ɔmbɛ́la mɛ ndɔ Básɛ́ka túmbə́kiə na bámɛ́á bɔkɔ́nɛna.”» 19Bɔkɔ́nɛna bá ná ákana, bá ná kɛ́áká ɛ́sɛ́á Yə́susu a ná bəə́bu lakɛ́na, bá ná Básɛ́ka tábɔ́náka.

20Ɔ bɛkɔlakɔ́lá, Yə́susu a ná túə́nə́ ɔ ɔnɛ́á na nɛ́áyɛ́á niómo nɛ́ bɔkɔ́nɛna na báfandɛ́. 21Ikúílí bá ná bá báá ɔ ɔnɛ́á, a sɛ́á: «Ɔ taká, mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna ɔwá, ɛkasɛ ɔmɔtɛ́ ɔ uwənú ətíə́ a mɛaŋɔ́á sɛ́ma.» 22Ɛnaka a hɔ́lɔ́ nɔ́yɛ́, bá ná busə́kə ɔ́kɔ́ mɔŋɛ́ŋa bəə́bu bəkimə, bá ná botólíə́ ɔ ɔwayɛ́ ɔbata ɔmɔtɛ́ na wə́ní bá sɛ́á: «Á Isə́lúkú, baánɛ mɛaŋɔ́á əə́?» 23A sɛ́á: «Mɔndɔ ɔwá mɔkátá wɔ́ ndɔ bəsú ɛ́nyánakana ɔ ɛfána ɛ́mɔ́tɛ́ na mɛaŋɔ́á, wɛɛ́ya ɛkasɛ a mɛaŋɔ́á sɛ́ma. 24Ɛ́ɛ! Mɔná wa mɔndɔ a ŋɔ wə́ə́ ɛ́sɛ́á Mətilə má ndɔ laa ɔwayɛ́ ɛlɔ́á, mba ɛmɔ́kɛ́ na mɔndɔ ɔwá a ndɔ wɛɛ́ya sɛmaka. Há yɛ́ lɛa muɛsɛ ɔwá, bá lɛ wɛɛ́ya biənə!» 25Nɔ́yɛ́, Yútasɛ ɔ wayɛ́á mɔsɛma a ná ɛtambá ɛ́tá, a sɛ́á: «Á Lábi, baánɛ mɛaŋɔ́á əə́?» Yə́susu a sɛ́á: «Ɔ ná nɔ́yɛ́ laa».

Nɛnɛ́á nɛ́ nitifə́

(Mə́l 14.22-25; Lúk 22.15-20; 1Kɔ 11.23-26)

26Ikúílí yɛ́ nɛnɛ́á, Yə́susu a ná bɛlɛ́tɛ ɛta, a ná Huɛlɛ́ mohóloniə híə́níníə́, a ná mɛɛ́ta bísə́kə́níə́, a ná índíə́ ɔ ɔwayɛ́ bɔkɔ́nɛna, a sɛ́á: «Nɔ́ ɛ́ta, nɔ́ nɛaka, yɛ́ɛyɛ yɛ́ lɛa yamɛ́á mɛɛ́lɔ.» 27Əlimə yɛ́ nɔ́yɛ́, a ná ɛnyɛ́ná yɛ́ məluku ɛta, a ná Huɛlɛ́ mohóloniə híə́níníə́, a ná bəə́bu yɛɛ́ta índíə́, a sɛ́á: «Nɔ́ maáta nyákɛ́ná bənú bəkimə. 28Ɔ taká, máama má lɛa mámɛ́á manɔ́ŋɔ́, manɔ́ŋɔ́ má Nɛtɔana ɔmá má ná ólókókíə́ ɛlɔ́áyɛ́ ɔmbana muiŋí, na ɛlɔ́áyɛ́ nɛniasɛna nɛ́ mabɛ́á. 29Mɛ ndɔ bə́nú nɔ́yɛ́ lɛna ɔwá, Ɔ botolokiə isíŋáka, mɛ sa ndá híihi hɛtámátámá hɛ́ fíkiə nyáá tɔ́na ɔkafámáká ɔ ikúílí ɔyɛ́á mɛ ŋɔ hiítə nyákɛna, hiɔ́sɔ, na bənú ɔ Nɛmanɛna nɛ́ yamɛ́á Isə́.»

Yə́susu a ndɔ fə́mə́ləniə ɔwá ɛkasɛ Bíə́lə a wɛɛ́ya bɛsaŋɔna

(Mə́l 14.26-31; Lúk 22.31-34, 39; Yɔh 13.37-38)

30Əlimə yɛ Huɛlɛ́ ɔnyama na tumboŋo, bá ná fámá ɔ ɔwákaka ɔ ɔmáá wɔ́ Olífia. 31Nɔ́yɛ́, Yə́susu a sɛ́á: «Bənú bəkimə nɔ ndɔ mɛaŋɔ́á bɛ́sáŋɔ́naka ɔ bɔ́ɔbɔ bulúə́ bɔ́ niɔfɛ́nɛ. Ɔ taká Mətilə má ndɔ laa má sɛ́á: “Mɛ ŋɔ mɔtáta ɛndɔ́mbá ɔ́nɔ, ɛndɔ́mbá yɛ́ hiɔ́bɔ yɛ́ ŋɔ sámbána.”» 32A ná tifə́níə́ a sɛ́á: «Mba, ɛnáká mɛ hɔŋɔ́á, mɛ ŋɔ ka bənú tátáká ɔ Kalɛ́lɛa.» 33Bíə́lə a sɛ́á: «Ata bɔsɔ́kɔ́ bəkimə bá ndɔ aŋɔ́á bɛ́sáŋɔ́naka, ɔwámɛ, mɛ sa ndá aŋɔ́á bɛsaŋɔna.» 34Yə́susu a sɛ́á: «Ɔ taká, mɛ ndɔ aŋɔ́á nɔyɛ́ lɛna, ɔ bɔ́ɔbɔ bulúə́ bɔ́ niɔfɛ́nɛ, ubusíə́ ɔbɔ́á miɔkɔ́ yɛ́ lɔ́ŋɔ́, ɔ ŋɔ mɛaŋɔ́á bɛ́sáŋɔna bikúílí bɛ́lálɔ́.» 35Mba, Bíə́lə a ná wɛɛ́ya bíhíə́níníə́ a sɛ́á: «Ata yɛ́ nɔ bá ɔwá tɔ wə́ə́níə́, mɛ sa ndá aŋɔ́á bɛsaŋɔna.» Nɔ́yɛ́, bɔkɔ́nɛna bəkimə bá ná hɔ́lɔ́ ɛ́sɛ́á wɛɛ́ya.

Yə́susu a ndɔ bɛ́kálɛ́na ɔ Kɛtɛsɛmaníə́

(Mə́l 14.32-42; Lúk 22.40-46)

36Nɔyɛ́, Yə́susu a ná káfámá ilúkunə na báyɛ́á bɔkɔ́nɛna ɔ Yɛ́mɔtɛ́ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á bá ndɔ ɛ́lɛnɛna Kɛtɛsɛmaníə́; a ná bəə́bu lɛná a sɛ́á: «Ikúílí ɔyɛ́á mɛ ndɔ ákaka hə́ní ɔ ɔbɛ́kálɛ́na, nɔ tuənə háha.» 37A ná ákáná na Bíə́lə na baná báfandɛ́ bá Sɛbɛtɛ́. A ná lúmə́ ɔ busə́kə na bɔkɔ́lɔ́ma bɔŋɛ́ŋa ɔ ɔwɔ́kɔ. 38A ná bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: «Híə́míə́ hɛtányɛ́ hɛ́ ndɔ busə́kə ɔ́kɔ mɔŋɛ́ŋa. Nɔ́ tuə́nə́ háha ɛmbɛnyɛ́ na mɛaŋɔ́á.» 39Ɛnaka a bəə́bu lɛná nɔ́yɛ́, a ná bísúə́lə́ hata na bəə́bu, a ná kɔ́á imbúbiə, a bɛ́kálákɛna a sɛ́á: «Ə́ə́! Á Ába, ábá nɔ́yɛ́ yɛ́ óso ɔbɛ́kɛa, tɔ́kɔ́lɛ, kɛ́áka ɔwá yɛ́ɛyɛ ɛnyɛ́ná yɛ́ məsə́kə yɛ́ ákáná hata na mɛaŋɔ́á. Ata nɔ́yɛ́, tátá ɛ́sɛ́á mɛ ndɔ hikiə, mba, ɛ́sɛ́á ɔ ndɔ hikiə.» 40A ná tilə́ ɔ ɛbɔka ɔyɛ́á báyɛ́á bɔkɔ́nɛna bálálɔ́ bá ná bámɛ́nɛ́na, a ná bəə́bu nibə́ bíndə́ŋúnə́tɔ́ ɔ hinó. A ná Bíə́lə lɛ́na a sɛ́á: «Ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ nɔ sá óso utuənə ɛmbɛnyɛ́ ɔŋgɛ́ŋɛ́ úmotí na mɛaŋɔ́á əə́? 41Nɔ́ báá ɛmbɛnyɛ́, nɔ́ Huɛlɛ́ bɛ́kálákɛ́na mbá nɔ́ sɔ́ ŋɔ kɔa ɔ mɔkɔ́lɛna. Hɛtányɛ́ hɛ́ lɛa na iŋgínə́ yɛ bɔkɔa ɔkɛa, mba, mɛɛ́lɔ yɛ́ lɛa tɔmbɔ́kɔ́tɔ.» 42A ná manyɔ́ bísúə́lə ɔ bikúílí bɛ́fandɛ́, a bɛ́kálákɛna a sɛ́á: «Ə́ə́! Á Ába, ábá ɔ óso ɔkɛa ɔwá yɛ́ɛ́yɛ́ ɛnyɛ́ná yɛ́ məsə́kə yɛ́ ákáná hata na mɛaŋɔ́á, mɛ lɛ yɛɛ́ta nyɛna, yɛ́ bɛ́kɛ́áka ɛ́sɛ́á ɔ ndɔ hikiə.» 43A ná ndáhíáná tɔ́na ɔ ɛmɛ́ŋɛ́ yɛ báyɛ́á bɔkɔ́nɛna, a ná bəə́bu nibə́ tɔ́na ɔ hinó, ɔ taká, hinó hɛ́ ka bá hɛ́ ndɔ bəə́bu nɛ́ŋɛ́na mɔŋɛ́ŋa. 44A ná manyɔ́ bísúə́lə, a ná ákana, a ná lúmə́ ɔ ɔbɛ́kálɛ́na ɔ bikúílí bɛ́lálɔ́, a híánɔlɔkɔna ɔ bɛ́táyɛ́ bɛtambá. 45Əlimə yɛ́ nɔ́yɛ́, a ná tilə́ a bɔkɔ́nɛna busíə́, a sɛ́á: «Nɔ́ hɔtɔ́kɔ, nɔ́ hinó húlə́kíə́! Ikúílí yɛ́ nɔ́ ndafámá ɔyɛ́á, ɛkasɛ bá Mɔná wa mɔndɔ sɛmɛ́na ɔ makátá má bakɛamabɛ́á. 46Nɔ́ hɔ́álɛ́na! Tɔ́ ákána! Ə́yə́ə́, Wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá ɛkasɛ a mɛaŋɔ́á sɛ́má, a nɔ́ ndafama.»

Bá nɔ́ Yə́susu halɛna

(Mə́l 14.43-52; Lúk 22.47-53; Yɔh 18.2-11)

47Yə́susu a ka bá a ndɔ hɔ́ɔ́ tɔ́ná, Yútasɛ, ɔmɔtɛ́ wa niómo na báfandɛ́, a ná ndáfámá na ilúkunə yɛ́ bɛndɔ ɔbá bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna na Bɛnatákɛ bɛ́ bɔnɔŋɔ bá ná lɔ́má, bá nɔ́ mɛkɔ́átá itiəkə na ɛmbɔ́ŋɔ́. 48Yútasɛ, a mɔsɛma wa Yə́susu, a ka bəə́bu hɛŋgɛtɛ́nɛ́á ínə́niə a sɛ́á: «Wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá mɛ ndɔ bíbóŋokiniə, wɛɛ́ya, nɔ́ wɛɛ́ya halɛ́na!» 49Ɔ umisíúmə́, a ná bɛ́nyálɛ́la á Yə́susu busíə́, a sɛ́á: «Mɛ ná aŋɔ́á bíhólíə́ á Lábi.» A ná wɛɛ́ya bíbóŋóníə́. 50Yə́susu a sɛ́á: «Á ɔŋɔ́ámɛ, kɛ́áká bɔ́áwɔ́á bɔsɔ́ma!» Ɔ yɛ́ɛ́yɛ́ ikúílí, bá ná Yə́susu bɛlɔtɛna, bá ná wɛɛ́ya halɛ́na. 51Ɔmɔtɛ́ wa bááyɛ́ ɔbá bá ná báá na Yə́susu, a ná wə́yíə́ mɔkɔ́átá sɔhɔ, a ná mɔnyɛna wa mutitiəmahánɛna mɔŋɛ́ŋa mulúə́ fala. 52Yə́susu a sɛ́á: «Híə́níə́ wə́wúə́ mɔkɔ́átá ɔ ɛbákálá bɔkɔasɛ́á, bááyɛ́ bəkimə ɔbá bá ŋɔ mɔkɔ́átá bɛ́kɛakɛna, bá ŋɔ wə́kuninə ɔ mɔkɔ́átá. 53Ɔ lɛ ndɔ manya ɔwá mɛ óso á yamɛ́á Isə́ ɔbaŋɛna, a mɛaŋɔ́á niómo nɛ́ mɛlɔ́ŋɔ́ na ífəndí yɛ́ banɔabilə́ yɛ́ bɛáŋgɛlɛ índiə əə́?» 54Mba, ábá nɔ́yɛ́ yɛ́ ná bɛ́kɛ́áka, nəníə́ Mətilə má ŋɔ bíúndúsiniə nə́ə əə́? Má ndɔ laa ɔwá nɔ́yɛ́ yɛ́ ná hɔ́ánáná yɛ́ bɛ́kɛ́áka.

55Nɔ́yɛ́, a ná ilúkunə lɛná a sɛ́á: «Nɔ ná ndásákɔ́na na mɛkɔ́átá na ɛmbɔ́ŋɔ́ ɔ ɔwámɛ ɔndahalɛ́ná ɛ́sɛ́á mucəŋə, mɔɔsɛ́ məkimə mɛ ka báá mɛ ndɔ bɛndɔ úkúniə ɔ Tɛ́mbɛlɛ, nɔ sa mɛaŋɔ́á halɛna. 56Mba, bɛ́ɛ́yɛ́ bikimə bɛ́ ná bɛ́kɛ́áka ɔkɛaka ɔwá, Mətilə má bɔhɛ́nátɔtányɛ́ má bíúndúsíníə́.» Bɔkɔ́nɛna bəkimə bá ná wɛɛ́ya tíkə, bá ná tɛbákɛ́na.

Yə́susu ɔ busíə́ bɔ́ bikə́lə́síníə́ bɛŋɛ́ŋa

(Mə́l 14.43-52; Lúk 22.47-53; Yɔh 18.13-14, 19-24)

57Bááyɛ́ ɔbá bá ná Yə́susu halɛ́na, bá ná wɛɛ́ya ákánáná á Kayífi ɔmbɛ́la, á isə́lúkú ɔ mɛŋɛ́ŋa yɛ bətitiəmahánɛna. Umə́, á bamanyumbə́ndə́ na bɛnatákɛ bɛ́ Bɛyútɛnɛ bá ná bá kɔtákánátɔ. 58Bíə́lə ɔwayɛ́, a ka báá hata a ndɔ wɛɛ́ya ɔŋgɔ, hata ɔkafámáká ɔ bituənínə́ bɛ́ isə́lúkú mɛŋɛ́ŋa yɛ bətitiəmahánɛna. A ná finə, a ná tuə́nə́ na bɔnyɛna ɔkɛaka ɔwá mbá a siəkínə́ ɛ́sɛ́á bɛkɔa bɛ́ ndɔ tifəkə. 59Bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna na bɛndɔ bəkimə bá ilúkunə yɛ́ bikə́lə́síníə́ bɛŋɛ́ŋa, bá ka báá bá ndɔ imbóŋi yɛ bɛkanja siə ɔkɛaka ɔwá mbá bá Yə́susu hɔkɛ́na ɔ nyɛmbɛ́. 60Mba, ata nɔ́yɛ́ ɛ́sɛ́á bɛndɔ bəəŋí bá ná ndásákɔ́na ɔ ɔwáyɛ́ ɔkanjɛna, bá sa yɛɛ́ta bɔ́ŋɔ. Ɔmɔ́yɛ́, bɛndɔ báfandɛ́ bá ná tɛnɛma, 61bá sɛ́á: «Wɔ́ɔwɔ mɔndɔ a ka laa a sɛ́á: “Mɛ óso ɔ tɛ́mbɛlɛ yɛ Huɛlɛ́ ɔkataka, mɛ mɛɛ́ta falabaka tɔ́na ɔ mɔɔsɛ́ málálɔ́.”» 62Isə́lúkú yɛ́ bətitiəmahánɛna a ná hɔalɛ́na, a ná Yə́susu lɛ́na a sɛ́á: «Ɔ lɛ báá na bɔkɔa bɔ́ ɔbɛ́kámɔsɔna ɔ yatɛ́ ɔyɛ́á bááyɛ́ bɛndɔ bá ndɔ laa ɛlɔ́áyɛ́ áwɔ əə́» 63Yə́susu a ná nə́yə́níə́ yə́ə́bu. Isə́lúkú ɔ mɛŋɛ́ŋa yɛ bətitiəmahánɛna a sɛ́á: «Ɔ niínyə nɛ́ Huɛlɛ́ yɛ buɔmɔ́, mɛ ndɔ aŋɔ́á bata, lɛná bəsú ábá aŋɔ́á ɔ lɛ́á Mɛ́sia, á Mɔná wa Huɛlɛ́.» 64Yə́susu a sɛ́á: «Aŋɔá ɔ ndɔ nɔ́yɛ́ laa. Mba ɔwámɛ, mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna ɔbánɔ́ ɔwá, nɔ ŋɔ Mɔná wa mɔndɔ siəkinə tuənə́tɔ́ ɔ mɔkátá wɔ́ bɛnɔ́mɛ wɔ́ Huɛlɛ́ yɛ́ injiŋə yikimə ɔ húlə́kinə ɔ bɛlɔndɔ́ bɛ́ nɔɔ́mɛná.» 65Ɛnaka isə́lúkú yɛ bətitiəmahánɛna a ɔ́kɔ́kɛ́ná nɔ́yɛ́, hilóbi hɛ́ ná wɛɛ́ya tuana, a ná bɛ́áyɛ́á bɛlɛŋa saláka, a sɛ́á: «Yatɛ́ tɔ́na əə́? Yatɛ́ imbóŋi tɔ́na tɔ ndɔ siə; nɔ ná ɔ́kɔ́kɛ́ná na mə́núə́ məlúə́ ɛ́sɛ́á a ndɔ Huɛlɛ́ kɔ́ba! 66Nəníə́ nɔ ndɔ ənú fɛka əə́?» Bá ná bɛ́kámɔ́sɔ́na bá sɛ́á: «Yɛ́ lɛa hɔ́ánánátɔ́ ɔwá bá wɛɛ́ya ɔnɔkɔ.» 67Bá ná botólíə́ ɔ ɔwayɛ́ utúínə na malá ɔ busíə́, bá wɛɛ́ya lúmə́kə́ na bikútú; bɔ́mɔtɛ́ bá wɛɛ́ya sánákɛna na ɛmɔ́lɛ́, bá sɛ́á: 68«Ɔwáwɔ á Mɛ́sia, manya nə́ə, lɛná bəsú, ɛ́yánɛ́ a ná aŋɔ́á súbə́ əə́?»

Bíə́lə a nɔ́ Yə́susu bɛ́sáŋɔna

(Mə́l 14.66-72; Lúk 22.56-62; Yɔh 18.15-18, 25-27)

69Bíə́lə a ka bá tuənə́tɔ́ ɔ niə́lətíə́, wɔmɔtɛ́ mɔnyɛna ɔ muəndú a ná bɛ́nyálɛ́la ɔwayɛ́ ɛmɛ́ŋɛ́, a sɛ́á: «Aŋɔá tɔ́na ɔ ndɔ báá ilúkunə na Yə́susu á mɔndɔ wa Kalɛ́lɛa!» 70Mba, Bíə́lə a ná bɛ́sáŋɔ́ná ɔ busíə́ bɔ́ bɛndɔ bəkimə, a sɛ́á: «Mɛ lɛ ndɔ manya yatɛ́ ɔyɛ́á ɔ ndɔ siə ɔlaa.» 71A ná hɔalɛ́na ɔ fámáka. Wɔmɔtɛ́ mɔnyɛna ɔ muəndú a ná wɛɛ́ya yama, a ná bɛndɔ ínə́níə́ ɔbá bá ná báá umə́ a sɛ́á: «Wɔ́ɔwɔ mɔndɔ a ná báá ɔ ilúkunə na Yə́susu, á mɔndɔ wa Násalɛtɛ.» 72Mba, Bíə́lə a ná manyɔ́ bɛ́sáŋɔ́na, a sɛ́á: «Mɛ ndɔ bíkumə ɔ taká ɔwá, mɛ lɛ ndɔ wɔ́ɔwɔ mɔndɔ wɔ́ɔwɔ manya!» 73Tɛ́tɛ́á yɛ́ ikúílí, bɛndɔ ɔbá bá ná báá ɔmɔ́tɔ́yɛ́, bá ná bɛ́nyálɛ́la, bá ná Bíə́lə lɛná tɔ́na bá sɛ́á: «Aŋɔá tɔ́na ɔ lɛa taká wa yɛ́táyɛ́ ilúkunə! Nɛ́áwɔ́á nindínə́ nɛ́ ɔhɔ́ɔ́ nɛ́ ndɔ ínə́níə́ muɛsɛ ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á ɔ nɔ́ húlínə». 74Nɔ́yɛ́, Bíə́lə a ná lúmə́ ɔ minyə́ ɔ ubíkumə, a sɛ́á: «Ɔ taká mɛ lɛ ndɔ wɔ́ɔwɔ mɔndɔ manya!» Ɔ umisíumə́, miɔkɔ́ yɛ́ ná lɔŋɔ. 75Bíə́lə a ná ɛtambá bɛ́kɔ́lɔ́mɔ́na ɔyɛ́á Yə́susu a ná láá a sɛ́á: «Ubusíə́ ɔbɔ́á miɔkɔ́ yɛ́ lɔ́ŋɔ́, ɔ ndɔ mɛaŋɔ́á bɛ́sáŋɔ́naka bikúílí bɛ́lálɔ́.» Bíə́lə a ná fama, a ná mə́kúnúə́ ɔ malɛlá na mahana məkimə.

Currently Selected:

Matíó 26: tvu

Highlight

Copy