Yɔhánɛsɛ 12

Malɛ́á a nɔ́ makɔlɔ́ má Yə́susu olokinə na bunumbə

(Mat 26.6-13; Mə́l 14.3-9)

1Tunó tɔ́lɛ́ndálɔ ubusíə́ bɔ́ Básɛ́ka, Yə́susu a ná ákáná ɔ bɔnɔŋɔ bɔ́ Bɛtánia, ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á Lásalɔ á mɔndɔ ɔwá a ná huŋúə́síə́ á ná bámɛ́nɛ́na. 2Ɔmɔ́tɔ́yɛ́, bá ná bɛ́labɔ́nɛ́á fə́míə́ ɔ ɔwayɛ́ nióni. Máta a ka báá ɔ nɛafa, Lásalɔ a ka báá ɔmɔtɛ́ wa bááyɛ́ ɔbá bá ná báá ɔ ɛtáka na Yə́susu. 3Malɛ́á a ná nɛbɛka nɛ́ bunumbə bɔ́ mukunə́ mɔŋɛ́ŋa ɛtá tábɔ́nákátɔ́ na tiísi yɛ́ binumbə. A ná olókínə ɔ makɔlɔ́ má Yə́susu, a ná maáta sɔ́tɔ́kɔ́ na tɔ́áyɛ́á tuhúínyi. Miímə mikimə yɛ́ ná úndúə́ na bɔ́ɛ́yɛ́ bunumbə. 4Mba, wɔmɔtɛ́ mɔkɔ́nɛna wa Yə́susu, nɛ́áyɛ́á niínyə á Yútasɛ Isikalióto, wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá ɛkasɛ a wɛɛ́ya lúə́, a sɛ́á: 5«Ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ bá sá bɔ́táyɛ́ bunumbə lúínə bɛbɔ́ɛ́yɛa bɛ́lálɔ́ bɛ́ bɛcácɔ́ mbá bá afákɛ́ná ɔ tɔtɔyɔ́nɔ́ əə́?» 6A ka hɔ́lɔ nɔ́yɛ́, tátá ɛlɔ́áyɛ́ isə́hísə́hí yɛ́ tɔtɔyɔ́nɔ́, mba, a ka báá muíbi. A ka bá a ndɔ ilímbí yɛ́ bɛcácɔ́ tə́tə́niə, a mɔ́mɔtɛ́ húlə́kiə. 7Nɔ́yɛ́, Yə́susu a sɛ́á: «Niásá wɛ́ɛ́yɛ́ muəndú yə́ə́bu, a ná kɛ́áká nɔ́yɛ́ ɛlɔ́áyɛ́ bɔ́ámɛ́á buɔsɛ́ bɔ́ mənyənə. 8Nɔ ŋɔ bá na tɔtɔyɔ́nɔ́ ɔ uwənú ətíə́ bikúílí bikimə, mba ɔwámɛ, nɔ sɔ́ ŋɔ báá ná mɛaŋɔ́á bikúílí bikimə.» 9Ɔ yɛ́ɛ́yɛ́ ikúílí, iloŋo yɛŋɛ́ŋa yɛ́ Bɛyútɛnɛ bá ná ɔ́kɔ́ ɔwá Yə́susu a ka báá ɔmɔ́tɔ́yɛ́. Tátá ɔ́maná ɛlɔ́áyɛ́ ayɛ́ bá ná ákánɛ́ná umə́, mba tɔ́na, ɛlɔ́áyɛ́ Lásalɔ usinə ɔwá a ná huŋúə́síə́ ɔ ətíə́ yɛ bəwə́nú. 10Ɔ botolokiə ɔ yɛ́táyɛ́ ikúílí, bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna bá ná bɛtɛ́nɛ́mɛ́ná ɛtá ɔwá bá Lásalɔ ɔnɔkɔ, 11bɔkɔasɛ́á ɛlɔ́áyɛ́ ayɛ́, Bɛyútɛnɛ biəŋí bá ka bəə́bu bɛ́sala, bá ná níə́búə́ nɛkɔmba tálɛ́ná a Yə́susu.

Yə́susu a lɛa ɔ ufíə́kinə ɔ Yəlúsalɛma

(Mat 21.1-11; Mə́l 11.1-11; Lúk 19.28-40)

12Ɔ ɔyáyáka, iloŋo miəŋí yɛ́ bɛndɔ ɔyɛ́á yɛ́ ná ndásákɔ́ná ɔ ɛŋganda yɛ Básɛ́ka, yɛ́ ná ɔ́kɔ́ ɔwá Yə́susu a lɛa ɔ ɔsákɔna ɔ Yəlúsalɛma. 13Bá ná matala sɔmbaka, bá ná fə́mə́kə́níə́ ɔ bətínə́ ɔ wákaka ɔ ɔwayɛ́ nɛnyáná, bá yə́mə́kə bá sɛ́á: «Hosána! Huɛlɛ́ á wɛ́ɛ́yɛ́ sáná ɔwá a lɛ́á ɔ ɔsákɔna ɔ niínyə nɛ́ Isə́lúkú. Á munəni wa Ísilahɛ́lɛ.» 14Yə́susu a ná mɔná ɛnjakásɛ yama, a ná tálɛ́má ɛ́sɛ́á Mətilə má ndɔ laa má sɛ́á: 15«Uwənú á bɛndɔ bá Síyono nɔ lɛ kɔlɔma, ɔ́ wənúə́ munəni wɔ́ɔwɔ a nɔ́ ndasá tálɛ́mátɔ́ ɔ mɔná ɛnjakásɛ ɔmbáŋá.»

16Ɔ yɛ́táyɛ́ ikúílí bɔkɔ́nɛna bá sa báá bá nɔ́ ɔ́kɔ, mba, ɛnaka Huɛlɛ́ a wɛɛ́ya úmə́kíə́, bá ná bɛ́kɔ́lɔ́mɔ́na ɔwá, yatɛ́ ɔyɛ́á Mətilə má ná hɔ́ɔ́kɔ́ ɛlɔ́áyɛ́ ayɛ́, ɔ́ yatɛ́ ɔyɛ́á bɛndɔ bá ndɔ úndúsiniə. 17Bɛndɔ bəkimə ɔbá bá ná báá ikúílí ɔyɛ́á Yə́susu a ná Lásalɔ huŋúə́síə́ ɔ ətíə́ yɛ́ bəwə́nú, a ná wɛɛ́ya fə́míə́ ɔ munyə́, bá húlə́ yəmbələkəniə yatɛ́ ɔyɛ́á bá ná siəkínə. 18Ɔ́ ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́ ilúkunə yɛ́ ná ndásákɔ́na ɔ ɔwayɛ́ nɛnyáná bɔkɔasɛ́á, bɛndɔ bá ka hɛŋgɛtɛ́nɛ́á hɛ́ yələ́mənə siəkinə ɔhɛ́á a ná kɛ́áka. 19Nɔ́yɛ́, Bɛfalísia bá ná lúmə́ ɔ ɔlaa bəə́bu na bəə́bu bá sɛ́á: «Nɔ́ síə́línə, bɛndɔ bəkimə bá ndɔ ɔŋgɔ ɔwayɛ́ əlimə! Tɔ lɛa ə́kə́tɔ.»

Tuúmə na ɔmbásá wɔ́ Yə́susu

20Bɔ́mɔtɛ́ bɛndɔ bá Kɛlɛ́kɛ bá ka báá ɔ ilúkunə na bááyɛ́ ɔbá bá ná ndásákɔ́na á Huɛlɛ́ ulúbúnə ɔ Yəlúsalɛma ɔ ikúílí yɛ́ ɛŋganda. 21Bá ná tɔ́mbálɛ́la ɔ ɛmɛ́ŋɛ́ yɛ Filíbo, á mɔndɔ wa hitikə hɛ́ Bɛtɛsayíta ɔ misí yɛ Kalɛ́lɛa, bá ná wɛɛ́ya batá bá sɛ́á: «Ə́ə́! Á isə́lúkú, tɔ ndɔ siə á Yə́susu usinə.» 22Filíbo a ná ákána, a ná Andɛlɛ́ lɛ́na, iŋgində́, bá ná ká Yə́susu nɔ́yɛ́ lɛ́na. 23A sɛ́á: «Ɔ́ ikúílí yɛ́ɛyɛ ɔyɛ́á Huɛlɛ́ a ná hɔ́ánána ɔ Mɔná wa mɔndɔ uwumə́siə. 24Ɛ́ɛ! Ɔ taká, ɛ́bá niísə nɛ́ ɔmbásáká ɔnɛ́á bá ná háá ɔ misí, nɛ́ sá únúnuəliə, abáka nɛ́ lɛ lɔa, mba, ɛ́bá nɛ́ ná únúnúə́líə́, nɛ́ lɔ́á, nɛ́ tɔtámátámá hákɛna tuəŋí. 25Wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ndɔ bɔ́áyɛ́á buɔmɔ́ hikiə, a ŋɔ bɔ́ɛ́ta nyúə́kiə. Wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a lɛ ndɔ bɔ́áyɛ́á buɔmɔ́ hikiə ɔ yɛ́ɛyɛ misí, a ŋɔ bɔ́ɛ́ta nuəkəniə ɛlɔ́áyɛ́ buɔmɔ́ bɔ́ ikúílíə́kimə. 26Ábá mɔndɔ a ndɔ siə ɔwámɛ ɔnyɛna, a ná hɔ́ánána á mɛaŋɔ́á ɔ́ŋgɔ́kɔ, nɔ́yɛ́, wamɛ́á mɔnyɛna a ŋɔ bámɛnɛna ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á mɛ lɛ́á. Yamɛ́á Isə́ a ŋɔ wɛ́ɛ́yɛ́ bə́tiə ɔwá a ndɔ mɛaŋɔ́á nyɛna.»

Yə́susu a ndɔ hɛ́na ɛlɔ́áyɛ́ yayɛ́á nyɛmbɛ́

27«Isíŋáka híə́míə́ hɛtányɛ́ hɛ́ lɛa bítúŋúlə́lə́tɔ, nəníə́ mɛ láá əə́? Mɛ láá ɔwá, a Ába nuəkə́níə́ mɛaŋɔ́á ɔ yatɛ́ ɔyɛ́á ɛkasɛ yɛ́ ndá mɛaŋɔ́á fámɛ́ná əə́? Mba, bóo! Ɔ́ ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́ mɛ́ ná ndásɛ́ná ɔ misí. 28A Ába, úmə́síə́ nɛ́áwɔ́á niínyə!» Nɔ́yɛ́, nióni nɛ́ ná húlínə́ ɔ nɔɔ́mɛná nɛ́ sɛ́á: «Mɛ ka wɛɛ́ya úmə́kiə, mɛ ŋɔ wɛɛ́ya úmə́kiə tɔ́na.» 29Iloŋo yɛ́ bɛndɔ ɔbá bá ná báá ɔmɔ́tɔ́yɛ́, ɔbá bá ná ɔ́kɔ́kɛ́na, bá laaka bá sɛ́á: «Ɛmalamanda yɛ́ ná sana.» Bɔ́mɔtɛ́ bá sɛ́á: «Yɛmɔtɛ́ áŋgɛlɛ a ná wɛɛ́ya hɔ́lɛ́na.» 30Mba, Yə́susu a sɛ́á: «Nióni ɔnɛ́á nɔ ná ɔ́kɔ́kɛ́na, tátá ɛlɔ́áyɛ́ ámɛ, mba ɛlɔ́áyɛ́ ənú. 31Isíŋáka ɛkasɛ Huɛlɛ́ á yɛ́ɛyɛ misí kə́lə́sə́kíə́, isíŋáka ɛkasɛ bá isə́lúkú yɛ yɛ́ɛyɛ misí ómbóko ɔ niə́lətíə́. 32Mba ɔwámɛ, ɛnáká bá mɛaŋɔ́á bə́líə́ ɔ ɔmbáŋá, mɛ ŋɔ bɛndɔ bəkimə bísúə́linə na mɛaŋɔ́á.» 33A ka bá a ndɔ hɔ́ɔ́ nɔ́yɛ́ ɔ uwinə́niə nindínə́ nɛ́ nyɛmbɛ́ ɔ ɔnɛ́á a ŋɔ wínə. 34Iloŋo yɛ́ bɛndɔ bá ná wɛɛ́ya bíhíə́níníə́ bá sɛ́á: «Ɔ hiəfulə yɛ́ umbə́ndə́, tɔ ka ɔ́kɔ́naka ɔwá Mɛ́sia a ŋɔ nɔmɔkɔ ikúílíə́kimə. Nəníə́ ɔ óso ɔlaa ɔ sɛ́á: “Bá ŋɔ Mɔná wa mɔndɔ bə́ləkiə əə́?” Ɛ́yánɛ́ a lɛ́á mɔ́táyɛ́ Mɔná wa mɔndɔ əə́?» 35Yə́susu a sɛ́á: «Isəmú yɛ́ lɛa tɔ́na na bənú ɛlɔ́áyɛ́ tɛ́tɛ́á yɛ ikúílí. Nɔ́ kɛndáka ikúílí ɔyɛ́á nɔ lɛ́á na isəmú ɔkɛaka ɔwá, ibínə́binə yɛ́ lɛ bənú hálɛ́na. Mba, wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ndɔ kɛnda ɔ ibínə́binə nuúmə́, a lɛ ndɔ manya ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á a ndɔ ákána. 36Nɔ́ isəmú lúmínínə ikúílí ɔyɛ́á nɔ lɛ́á na yɛɛ́ta, nɔ́yɛ́ mbá nɔ ŋɔ híána baná bá isəmú.» Ɛnaka a hɔ́á ɔ ɔhɔ́ɔ́ nɔ́yɛ́, a ná bisuələ, a ná kə́bitimə.

Bɛyútɛnɛ bá lɛ ndɔ níə́búə́ nɛkɔmba tálɛ́na á Yə́susu

37Ata nɔ́yɛ́ ɛ́sɛ́á Yə́susu a ná tɔŋgɛtɛ́nɛ́á tɔ́ yələ́mənə kɛ́áká tuəŋí uwəbú busíə́, Bɛyútɛnɛ bá sá níə́búə́ nɛkɔmba tálɛ́na ɔ ɔwayɛ́, 38Ɔ́ ɔkɛaka ɔwá Huɛlɛ́ á ɛtambá yɛ́ mɔhɛ́nátɔtányɛ́ á Isáya úndúsíníə́ ɔyɛ́á a ná láá a sɛ́á: «Á Isə́lúkú, ɛ́yánɛ́ a ná yəsúə́ imbə́nú lúmínínə əə́? Ɔwanɛ́ á Isə́lúkú a ná yayɛ́á injiŋə ínə́níə́ əə́?» 39Isáya a ka laa tɔ́na ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ bá sá óso ulumininə, a sɛ́á: 40«Huɛlɛ́ a ka bəə́bu indímə́ lúmə, a ná wə́búə́ mɔlɛ́má nə́tə́síə́ ɔkɛaka ɔwá mə́búə́ məə́sə ma lɛ sinə́nə, bá lɛ bɔkɔa manyá ɔwá, bá mɔlɛ́má kɔ́ŋɔ́ná mbá mɛ bəə́bu nuəkə́níə́.» 41Isáya a ka laa nɔ́yɛ́ bɔkɔasɛ́á, a ka bɔŋɛ́ŋa bɔ́ Mɛ́sia siəkínə, a ná hɔ́kɛ́na ɛlɔ́áyɛ́ ayɛ́. 42Ata nɔ́yɛ́, ətíə́ yɛ bisə́lúkú bɛ́ Bɛyútɛnɛ bɛ́múɛ́tɛ́, bəəŋí bá ka níə́búə́ nɛkɔmba tálɛ́na ɔ ɔwayɛ́, mba, ɔ inditiə. Ɛlɔ́áyɛ́ Bɛfalísia, bá sa yə́búə́ ilumininə fə́mə́ləniə, bá kɔ́lɔ́maka ɔwá, ɛkasɛ bá bəə́bu bulə́kə ɔ miímə yɛ mabɛ́kálɛ́na.

43Ɔ taká, bá ka báá bá ndɔ hikiə á tuúmə ɔtɔ́á tɔ́ ndɔ húlínə na bɛndɔ yáyɛ́ná ɔtɔ́á tɔ́ ndɔ húlínə na Huɛlɛ́.

44Ɔ yɛ́ɛ́yɛ́ ikúílí, Yə́susu a sɛ́á: «Wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ndɔ nɛkɔmba tálɛ́na ɔ ɔwámɛ, tátá ɔ́maná ɔ ɔwámɛ a ndɔ nɛ́áyɛ́á nɛkɔmba tálɛ́na, mba, ɔ wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ná mɛaŋɔ́á lɔma. 45Wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ndɔ mɛaŋɔ́á sinə, a ndɔ wɛ́ɛ́yɛ́ sinə tɔ́na ɔwá a ná mɛaŋɔ́á lɔma. 46Ɔwámɛ, mɛ ka ndasá ɔ misí ɛ́sɛ́á isəmú ɔkɛaka ɔwá, ata ɛ́yánɛ́ ɔwá a ná nɛkɔmba tálɛ́na ɔ ɔwámɛ, a lɛa tuə́nə ɔ ətíə́ yɛ ibínə́binə. 47Ábá mɔndɔ a ná bɛ́ámɛ́á bɛtambá ɔ́kɔ́kɛ́na mbá a sá bɛɛ́ta bɛ́kɛna, tátá mɛaŋɔ́á mɛ ndɔ wɛɛ́ya kə́lə́siə, ɔ taká, mɛ sa ndasá ɔ misí ukə́lə́siə, mba ɛlɔ́áyɛ́ misí unuəniə. 48Wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a lɛ ndɔ mɛaŋɔ́á hikiə mbá a lɛ ndɔ bɛ́ámɛ́á bɛtambá lumininə, a lɛa na wayɛ́á mukə́lə́siə: Bɛ́ámɛ́á bɛtambá bɛ́ ŋɔ wɛɛ́ya kə́lə́səkiə ɔ hinó hɛ́ nitifə́. 49Mɛ́ sa hɛ́na na mɛaŋɔ́á bɛ́múɛ́tɛ́, mba, Isə́ ɔwá a ná mɛaŋɔ́á lɔ́má, wɛɛ́ya bɛ́múɛ́tɛ́ a ná mɛaŋɔ́á mánɛ́ná yatɛ́ ɔyɛ́á mɛ ná hɔ́ánána ɔlaa na uwinə́niə. 50Mɛ ndɔ manya ɔwá, wə́yíə́ umbə́ndə́ wɔ́ ndɔ buɔmɔ́ bɔ́ ikúílíə́kimə índiə. Nɔ́yɛ́, yatɛ́ ɔyɛ́á mɛ ndɔ laa, mɛ ndɔ nɔ́yɛ́ laa ɛ́sɛ́á yamɛ́á Isə́ a ná mɛaŋɔ́á mánɛ́na.»

Currently Selected:

Yɔhánɛsɛ 12: tvu

Highlight

Copy