Každý velekněz bývá vybírán z lidí, aby jako jejich zástupce přinášel Bohu dary a oběti za jejich hříchy. Dovede být shovívavý k nevědomým a zbloudilým – vždyť i on sám podléhá slabosti, a proto musí obětovat nejen za hříchy lidu, ale i za vlastní. Tuto čest si nikdo nemůže přivlastnit, ale musí ho povolat Bůh tak jako Árona. Právě tak si ani Kristus nepřivlastnil slávu velekněze, ale dal mu ji Ten, který mu řekl: „Ty jsi můj Syn, já jsem ode dneška Otcem tvým.“ A jak říká zase jinde: „Jsi knězem navěky podle řádu Melchisedechova.“ On za svého pozemského života přinášel s hlasitým křikem a slzami modlitby a prosby Tomu, který ho mohl uchránit před smrtí, a ve své úzkosti byl vyslyšen. Ačkoli byl Boží Syn, naučil se z toho, co vytrpěl, poslušnosti. Jakmile dosáhl cíle, stal se pro všechny, kdo jej poslouchají, původcem věčného spasení, když ho Bůh jmenoval veleknězem podle Melchisedechova řádu.
Share
Read Židům 5
Save verses, read offline, watch teaching clips, and more!
YouVersion uses cookies to personalize your experience. By using our website, you accept our use of cookies as described in our Privacy Policy
Home
Bible
Plans
Videos